Hodnotí trenér Tomáš Zeman:
Noc a den. Tak by se dalo shrnout naše další vystoupení. 6. kolo nás zavedlo na hřiště Libuše a první poločas neodpovídal postavení v tabulce, kde jsme doposud byli o dva body výše než soupeř. Fotbal je hra pohybu a ten když není nemůžete čekat úspěch. Navíc se nakupilo několik individuálních chyb na sebe a stal se z toho nejhorší poločas za dlouhou dobu. 4:0 bylo kruté, ale naprosto zasloužené poločasové skóre.
Druhou půlku byl na hřišti jiný mančaft, najednou to šlo, souboje, první balón, nasazení a komunikace. Až do nějaké cca 80. minuty jsme soupeře nepustili za půlku, jenže manko bylo veliké a také přišla daň za hraní ve III. třídě. V málo případech chodí na tyto zápasy 3 rozhodčí, na lajnách tudíž musí vypomoci člověk z každého týmu, který “mává” svou obranu. Nikdy jsem na stranu rozhodčích nic nenapsal, ale tento člověk měl zjevně pokyn “mávej všechno”, až se to nedalo vydržet a puknul ve mně zadržovaný vztek. No nic, na to se samozřejmě nelze vymlouvat a musíme začít hrát fotbal od začátku, protože konečný výsledek 5:2 je prostě škaredý. Ve druhé půli se jen potvrdilo, že když si v hlavě přepneme spínač na “aha, teď už hraju”, dokážeme držet krok s každým.